Události

Mezinárodní konference Smart Rail Via Vindobona

První konference Smart Rail Via Vindobona se konala ve slavnostním sále Víděnské Technické university.

Konferenci moderoval prof. Bernhard Rüge, který byl pořadatelem. Konferenci zahájil příspěvek Ing. Rudolfa Franze Heidu na téma význam železniční dopravní cesty Dráždany - Praha - Vídeň. Následovala řada zajímavých příspěvků ohledně strategie rozvoje železniční infrastruktůry od partnerů konference, tedy Správy Železnic, ÖBB Infra, DB InfraGO a hostů ze Švýcarské konfederace. Druhý den byla na řadě návšteva základnového tunelu Semmering a také haly vlakové údržby ubytovacích vozů ÖBB.

Druhá konference se bude konat ve dnech 27./28. ledna 2026 v Praze.

Více informací

Telematické aplikace ve vazbě na kapacitu a provozní efektivnost železnice

Dne 9. dubna 2024 proběhl v Masarykově salonku na nádraží Praha Dejvice druhý workshop ze serie "Smart Via Vindobona" zaměřený na telematické aplikace ve vazbě na kapacitu a provozní efektivnost železnice, pořádaný ve spolupráci s technickými univerzitami v Drážďanech a Vídni.

Využití virtuálních balíz pro automatizované mazání okolků: projekt telematiky a zkušenosti z terénních testů ve spádové oblasti Erzgebirgsbahn

Přednášející: Prof. Dr-Ing. Oliver Michler, TU Drážďany, Institut dopravní telematiky, katedra "Informační technologie pro dopravní systémy".

Mazání okolků se u železničních vozidel používá ke snížení opotřebení okolků a kolejnic a také ke snížení vzniku hluku v podobě typických skřípavých zvuků. Okolek je malá příruba připevněná k boku kol, která mechanicky podporuje vedení koleje a slouží také jako ochrana proti vykolejení. Zejména na železničních tratích s častými a ostrými kolejovými oblouky, jako je tomu například na Krušnohorské železnici (Erzgebirgsbahn), nabízí mazání okolků výhodné materiálové a ekologické aspekty použití. Přestože mobilní systémy mazání okolků (na hnacím vozidle) převažují z hlediska účinnosti a nákladů nad stacionárními systémy infrastruktury (přímo na trati), jsou obvykle ovládány ručně. Tento článek představuje přístup k automatizovanému řešení v podobě procesu hardware-software-telematika ve smyčce (HSTiL) v rámci výzkumného projektu PiLoNav. Obsah sahá od přístupu ke zpracování signálu jako akustického systému přes laboratorní experimenty s telematickými komponenty až po zkušenosti z terénních testů na Krušnohorské železnici.

Vliv zvýšení kapacity na imise hluku podle evropského predikčního modelu

Přednášející: Dr. Thomas Maly, TU Vídeň, Spoluautor: Kirisits Christian / Ziviltechnikerbüro Dr. Kirisits a Lékařská univerzita Vídeň

Elektrifikovaná železniční doprava je považována za mimořádně udržitelnou formu mobility, a proto se na národní i evropské úrovni stále více rozšiřuje. Při souvisejícím zvyšování kapacity je však třeba věnovat zvláštní pozornost vlivu na emise hluku, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění akceptace ze strany sousedních obyvatel, ale také aby kapacita trati nebyla omezena imisními limity. Moderní prognostické modely umožňují předem podrobně analyzovat vztahy mezi změnami v dopravě a výslednými průměrnými imisemi. Přednáška se proto zabývá různými aspekty, jako jsou změny vyplývající z přestavby nákladních vozů nebo význam vysokonapěťových zdrojů ve vysokorychlostní dopravě. Bude použita metoda výpočtu zavedená směrnicí 2002/49/ES o hluku v životním prostředí, která je povinná v celé Evropě pro strategické hlukové mapování. Jelikož tato metoda symbolizuje také současný stav techniky v Rakousku, jejíž použití je vyžadováno pro podrobné hlukové studie a právně závazné imisní prognózy, budou diskutovány také limity této metody.

Vliv uspořádání vozidel na kapacitu a provozní efektivitu

Přednášející: Prof. Dr. Bernhard Rüger, TU Vídeň

Návrh uspořádání vozidla s ohledem na rozmístění dveří, sedadel a zavazadlových prostorů, jakož i rozměry nástupního prostoru mají významný vliv na dobu přestupu cestujících, a tím i na celkovou dobu pobytu ve stanici a na skutečnou využitelnost sedadel. Při nepříznivě navrženém uspořádání je až 20 % sedadel de facto nepoužitelných, což může vést k odpovídajícímu snížení kapacity míst k sezení. Kromě toho delší doby zastavení vedou k prodloužení doby obsazení stanice a prodloužení intervalů vlaků, což snižuje kapacitu trati. Delší doby zastavení také zvyšují energetické nároky kvůli potřebě vyšší cestovní rychlosti. V místní dopravě jsou obzvláště důležité "neoblíbené" prostory ve vozidle, které vždy vedou k nižšímu využití, a tedy i ke snížení kapacity pro cestující. Řady pozitivních provozních efektů lze dosáhnout vhodným návrhem uspořádání vozidel, a to jak v místní, tak v dálkové dopravě.

Nabíjecí infrastruktura pro vozidla poháněná bateriemi

Přednášející: Prof. Dr. Steffen Röhlig HTW Drážďany

Použití bateriových elektrických jednotek (BEMU) vyžaduje instalaci nabíjecí infrastruktury mimo již elektrifikované železniční tratě. Pro proces nabíjení má smysl využít pro přenos energie rozhraní trolejové vedení/proudový sběrač. Kromě krátkého úseku trolejového vedení je k zajištění energie zapotřebí nabíjecí stanice. V Německu byl vyvinut a testován systém, který lze použít i pro střídavý proud 25 kV 50 Hz a který lze instalovat v relativně krátké době jen s malými zásahy do železniční infrastruktury.

Rozvoj a údržba infrastruktury

Dne 31. října 2023 proběhl v Masarykově salonku na nádraží Praha Dejvice workshop s názvem "Smart Via Vindobona" zaměřený na rozvoj a údržbu infrastruktury, pořádaný pod záštitou pana děkana, prof. Ondřeje Přibyla, ve spolupráci s Deutsche Bahn Netze a Technickou univerzitou z Vídně a Štýrského Hradce. Hlavním řečníkem byl Univ. prof. Peter Veit z TU Štýrský Hradec. Představeny byly rozvojové projekty v jednotlivých zemích a vize společné platformy univerzit a správců infrastruktury našich zemí.

Dostupná trakční energie pro železnici

Dne 15. prosince 2022 proběhl v rytířském sále Správy železnic v Praze workshop pořádaný pod záštitou pana děkana ČVUT FD a generálního ředitele Správy železnic.

Prof. Ing. Ondřej Přibyl, Ph.D., děkan Fakulty dopravní ČVUT v Praze, pronesl úvodní projev na workshopu. Přivítal účastníky a zdůraznil důležitost diskuse o dostupnosti trakční elektřiny pro železniční sektor.

Ing. Aleš Krejčí, náměstek generálního ředitele pro ekonomiku, Správa železnic, rovněž pronesl úvodní poznámky. Zaměřil se na ekonomické aspekty zajištění dostupné elektrické energie pro železnici.

Ing. Petr Třešňák, náměstek ministra průmyslu a obchodu, hovořil o dostupnosti elektrické energie pro železnici v roce 2023. Zabýval se projektem v rámci programu THÉTA, opatřeními pro sektor železniční dopravy a dekarbonizací tohoto sektoru. Rovněž vznesl otázky k diskusi ohledně výstupů projektu, nezbytných vstupů, bariér pro zajištění dostupnosti energie a dostatečnosti stávajících opatření.

Ing. Luboš Knížek, vedoucí oddělení koncepcí a mezinárodní spolupráce na železnici, Ministerstvo dopravy, hovořil o elektrifikaci železniční dopravy. Jeho prezentace zahrnovala vývoj elektrické trakce, modernizaci konverze a projekty jednoduché elektrifikace. Popsal také další aktivity, jako je NIP TSI ENE a podpora rozvoje elektrické trakce.

Ing. Jaromír Hrubý, ředitel odboru elektrotechniky a energetiky, Správa železnic, se zaměřil na dostupnost elektřiny z pohledu správce napájecí infrastruktury. Hovořil o aktuálním trhu s elektřinou, struktuře odběrných a předávacích míst SŽ, druzích spotřeby elektřiny na železnici, kritériích dostupnosti dodávek elektřiny a strategiích pro zajištění dodávek elektřiny pro železnici.

Libor Slavík, vedoucí oddělení energetiky, České dráhy, prezentoval dostupnost elektrické energie pro vlaky v České republice. Jeho prezentace obsahovala představení společnosti, počty vozidel, modernizaci vozového parku, spotřebu energií a nákupní model TEE. Poskytl také shrnutí a závěr s klíčovými úvahami pro budoucnost dodávek elektřiny pro železnici.

Mgr. Jakub Jirousek, oddělení regulace cen v elektroenergetice, Energetický regulační úřad, hovořil o kompetencích ERÚ a specifikách regulace cen pro zákazníky poskytující služby železniční dopravy. Zabýval se tématy jako energetický zákon, situace na trzích s elektřinou, opatření proti růstu regulované části cen elektřiny, cenová rozhodnutí pro elektřinu a složka ceny na podporu elektřiny pro železniční dopravu.

Ing. Petr Boček, TTC Controls s.r.o., přednesl prezentaci o průběžném měření spotřeby vozidel elektrické trakce. Hovořil o elektroměru vozidla a jeho ekosystému, výhodách měřicího ekosystému pro uživatele a asistenčním systému strojvedoucího (DAS).

Ing. Jiří Pohl, Siemens Mobility s.r.o., hovořil o udržitelné ceně elektrické energie pro železnici. Jeho prezentace se zabývala výchozí situací energetických zdrojů v EU, systémem emisních povolenek EU ETS, diskriminací elektrické trakce, vlivem tržní ceny EU ETS na tržní cenu elektřiny a odstraněním diskriminace elektrické trakce. Zabýval se také emisními povolenkami EU ETS, náklady a výnosy, a navrhl změny zákona č. 383/2012.

Ing. Petr Moravec, SVOD Bohemia, z.s., představil svaz osobních dopravců a jeho pohled na problematiku.

Na základě podnětných prezentací proběhla diskuse a byl deklarován společný zájem na pořádání workshopů na dílčí témata v dalším období.